Z  toho co bylo uvedeno v předchozích částech jste určitě pochopili, že aktivita imunitního systému se zvyšuje, pokud je náš organismus ohrožen, třeba nemocí. Existuje dokonce obor Nutriční imunologie často nazývána imunonutritologie, která se zabývá propojením vlivu výživy na imunitní funkce. Pojďme se tedy podívat na některé složky naší stravy, které mají vědecké důkazy o tom, že jejich nedostatek negativně ovlivňuje správné fungování imunitního systému.

  1. Vitaminy

Vitamin A  (retinol) hraje roli v rámci vrozené imunity:

  • dělení buněk tj. bariérová funkce sliznic a kůže
  • vyzrávání neutrofylů, makrofágů a jejich schopnost fagocytózy
  • podpora aktivity NK buněk (obrana proti virům)

Co se týká získané imunity není jeho role zcela jasně prokázána, ale studie poukazují na jeho vliv u efektivního fungování T a  B buněk. Doporučená denní dávka retinolu pro děti je 0,4 – 0,6 mg, u dospělých 0,8 – 1,0 mg. Z hlediska vitaminové účinnosti 1 mg retinolu odpovídá 6 mg β-karotenu nebo 12 mg biologicky aktivních karotenoidů. V některých případech se dávka retinolu měří v mezinárodních jednotkách (označovaných m.j., nebo IU). Pak platí vztah, že 1 m.j. = 0,3 μg retinolu.

Zdroje retinolu ve 100 gramech: 

  • játra (0,8-0,9 mg) vč. játrové paštiky
  • mléčný tuk (máslo -1 kávová lžička: 0,097 mg, tučné sýry, např. Čedar 0,33mg).
  • ryby ( losos – 0,1 mg;tuňák – 0,7 mg), olej z tresčích jater —1 kávová lžička: 1,35 mg)
  • maso obsahuje v průměru 0,01 mg
  • vejce 0,05 – 0,15 mg

Zdroje β karotenu ve 100 gramech (významné zdroje): 

  • mrkev: 7,9-9,8 mg tj. 1,3 mg vit. A ( syrová – vařená)
  • kapusta, listová zelenina: 4,7 mg tj. 0,8 vit. A
  • špenát, vařený:   5,5 mg tj. 0,9 vit. A

Zdroje karotenoidů ve 100 gramech (významné zdroje): 

lykopen: rajčata 3,1 mg; rajčatová šťáva 8,5 mg tj. 0,7 mg vit. A

Deficit tohoto vitamínu není tak častý, ale jeho optimální zásobení má vliv na obranu proti infekci.

A příště zase něco o vitaminu D a E.

Leave a comment