2. část imunita získaná (specifická, adaptivní)
Tato imunita doplňuje naši vrozenou imunitu a výhodu je, že její buňky mají imunologickou paměť. Specifickou imunitu zajišťují specializované skupiny T a B-buněk (typy bílých krvinek – lymfocyty) a důležitou úlohu hrají i produkty B – buněk (plasmatických) tzv. protilátky.
T- buňky tvoří buněčnou imunitu, která je hlavně zodpovědná za likvidaci buněk, které pohltily nějakou cizorodou látku (antigen), uvnitř svého těla ji rozložili a tzv. ji vystavily na svůj povrch. Můžeme si to představit jako výkladní skříň, kde vystavíte, co nakoupíte. Tyto T buňky (říká se jim pomocné Th nebo cytotoxické -Tc ) mají schopnost poznat, co je vystaveno. Pokud je vystaveno,, zahraniční zboží “ např. zbytky nějaké bakterie tak spustí kaskádu směrem k likvidaci této bakterie. Ale právě v situaci virové infekce je situace odlišná. Virus se usadí uvnitř buňky a donutí ji vyrábět to, co chce a tedy buňka pak vystaví na svůj povrch své,,tuzemské zboží“. Zde mohou zasáhnout Tc lymfocyty, které dokážou odhalit ,,tento podvod “ tzn. není to naše zdravá – vlastní buňka, ale virová a zlikvidují virovou buňku. Th – lymfocyt pomůže Tc-lymfocytu se namnožit v aktivního zabíječe těchto virových buněk. Podobným principem likviduje Tc-lymfocyt i buňky nádorové.
B – buňky zajišťují látkovou (humorální imunitu). Princip je jednoduchý: antigen (třeba část bakterie) se přilepí na receptor (něco jako čidlo) B buňky a stimuluje ji k tvorbě klonu speciálních buněk (plazmatické), které začnou uvolňovat do těla protilátky přímo proti dané bakterii. Tyto protilátky bakterie označí pro rychlou likvidaci (zasáhne imunita vrozená). Th– lymfocyt pomůže B buňkám se rychle namnožit – propojení buněčné a látkové imunity.
Na závěr si povíme něco o imunologické paměti, která vzniká na základě toho, že jsme se s antigenem již setkali (v minulosti) a naše buňky T i B vytvořily skupinu paměťových buněk, které v nás přežívají dlouhodobě a v situaci, kdy se znovu setkáme se stejným antigenem je imunitní odpověď mnohem rychlejší a silnější. A nyní si opět na obrázku ukážeme jeden příklad fungování specifické imunity.
Níže je příklad virem napadené buňky (bílá buňka), která vyrábí dle,,rozkazu“ viru jeho virové bílkoviny (červená tečka), které vystavuje pomocí své výkladní skříně (receptor MHC I – žlutý). Tc buňka (fialová) má svůj receptor,,vyhledávač“ (fialový), kterým pozná, že to není vlastní zdravá buňka, ale virová a vyšle látky, které virovou buňku zlikvidují.
