1. část imunita vrozená (nespecifická, konstitutivní)
Imunita je obranyschopnost organismu před cizorodými látkami tzv. antigeny. Tyto antigeny mohou být různého druhu, například nějaké bakterie, viry a nebo stačí pouze jejich část. Ale antigenem mohou být i naše vlastní buňky, které se našemu organismu nějak odcizily a to třeba tím, že se z nich staly buňky nádorové. Náš imunitní systém je tady proto, aby nás chránil a likvidoval (i reguloval) to, co může našemu tělu nějakým způsobem ublížit.
Na začátku všeho je imunita vrozená, která působí proti všem cizorodým činitelům způsobem, který je charakteristický pro daný orgán. Tedy například neporušená kůže a sliznice tvoří bariéru mechanickou i chemickou. Buňkám vrozené imunity se říká fagocyty z toho důvodu, že pohlcují cizorodé látky a likvidují je. Do první obranné linie proti nádorovým buňkám a buňkám infikovaným virem patří i NK – buňky (Natural Killers) tzv. přirození zabíječi. Buňky se mezi sebou dorozumívají signály – látkami tzv. cytokiny (někde najdete i název interferony), které regulují imunitní reakce.
Dáme si nějaký příklad typické reakce vrozené imunity. Mnoho z vás si nechalo u lékaře udělat tzv. test CRP (C-reaktivní protein) a právě zvýšená hladina tohoto proteinu hraje významnou roli v diagnostice bakteriální infekce. Tento protein obalí bakterii (na obrázku modré kolečko) a navodí opsonizaci (označení bakterie) pro snadné navázání komplementu (skupina bílkovin – zelené) a takto označené bakterie jsou velmi rychle rozpoznávány a pohlcovány fagocytujícími buňkami (druhy bílých krvinek – neutrofily, monocyty, kterým se v tkáních říká makrofágy). Součásti a procesy vrozené imunity jsou ovlivnitelné stravou, která nám zajišťuje jejich optimální fungování. A příště si povíme o imunitě získané, která je s vrozenou velmi úzce spojena.
